Sója

Latinsky: Glycine max (L.) MEER.
Slovensky: Sója obyčajná

Sója pochází z jihovýchodní Asie, Číny, Koreje a Japonska. Je to jednoletá luštěnina keříčkovitého typu, silně ochlupená, při dozrávání žloutne. Listy jsou složené z 3–5 lístků, nejčastěji trojčetných. Květy jsou drobné, uspořádané po 3–8 do hroznů. Korunní lístky jsou bílé nebo fialové až světle fialové. Plody jsou lusky  25–70 mm dlouhé a počet semen v lusku je 1–4. Na jedné rostlině se tvoří 20–40 lusků.

Semena jsou kulatá nebo oválná. Za příznivých teplotních a vláhových podmínek vzchází za 10–12 dnů. Při 14 °C se růst zastavuje. Jarovizace trvá 10–14 dní a nastává při teplotě 20-25°C. Náročnější na teplo je rostlina od období květu až do vytvoření semen. Sója je rostlina krátkého dne. Kromě teplot je náročná také na vláhu. Sója nesnáší půdy těžké, kyselé a zamokřené. Velmi vhodné jsou půdy s neutrální půdní reakcí, střední, humózní, výhřevné s dostatkem živin. Vysoká je spotřeba dusíku (173 kg/ha při výnosu 2,2 t), hradí ji částečně prostřednictvím hlízkových bakterií. Sója ukončuje vegetaci koncem srpna a v první polovině září. Ve vyšších a chladnějších polohách později. Sklizeň probíhá za plné zralosti, kdy listy žloutnou, usychají a opadávají. Semena jsou odrůdově zbarvená a tvrdá.

HTS         cca 150 g