Šťovík

Latinsky: Rumex patientia L.
Slovensky: Štiavec špenátový

Šťovík je na pěstování nenáročná trvalka, které se dobře daří v půdách hlubokých, nevysychavých a zásobených živinami. Lze ji pěstovat i na mírně zastíněných místech. Vysévejte přímo na pozemek do řádků vzdálených 30 – 40 cm a po vzejití vyjednoťte na vzdálenost 20-25 cm. Sklizeň je možno započít v době, kdy mají rostliny 4-5 listů, ty se řežou nebo pozorně trhají, aby se nepoškodil pupen

v úžlabí. Sklizeň je možná každé 3-4 týdny, listy jsou nejjemnější od dubna do května.

Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámeme, čímž podpoříme růst nových listů a prodloužíme sklizňové období.

Šťovík spolehlivě přezimuje, na jednom místě lze rostliny ponechat tři až pět let.

Využití : konzumují se dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků. Šťovík má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech se rovněž nachází provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky. Prioritní je konzumace syrových listů ve formě různých osvěžujících salátů, lze z něj připravit i jarní polévky. Výborné je rovněž maso obalené listy šťovíku a zapečené. Další použítí je možné do omáček či pomazánek jako dochucovadlo.

přímý výsev                                           srpen – září do řádků vzdálených 30 cm                            

výsadba                                                březen – duben ve sponu 20-25 x 40 cm

sklizeň listů                                            duben – červen, nutno vylamovat květní stonky